U Septima w Zlín

🕗 godziny otwarcia

komentarze 5

• cs

  Michal Zah

  :: 02 February 2018 22:19:37

  Příjemné,až intimní prostředí...Výborná kuchyně a osobní přístup. V budoucnu tematické večery....M.

• 

  David Novak

  :: 08 December 2017 14:40:59

  Rychlé meníčko

• 

  Jakub Vašíček

  :: 04 March 2017 07:56:06

  Moje oblíbená restaurace, dobře vaří, jídlo je pěkně nazdobeno, dobré ceny. Chodím sem už několik let na obědové menu.

• 

  Karel Plesek

  :: 17 November 2016 20:07:21

  jen opravdu zřídka sem zavítám. Pivo byva dobré, spíše známější značky. Útulné prostředí, možná až moc :-)

• 

  Ganka Rychlá

  :: 25 December 2015 19:41:48

  Restaurace U Septima byla pojmenována podle známého francouzského filmu Grand restaurant pana Septima. Myslím, že Louis de Funes se otáčí v hrobě každý den, když se tato "restaurace" otevře. Vlastně ani nevím, jestli je vhodné použít označení restaurace. Tohle vypadalo, jako by někdo poskládal pár lavek ve svém průjezdu. Špinavá podlaha (zámkovka), zdi polité neidentifikované tekutiny, brr. A na nich visel chudák de Funes. A já se cítila dost klaustrofobicky, protože majitel garáže se snažil vydělat co nejvíc peněz tím, že tam narval hromadu lavek. Ale lidi tam celkem byli, tak si říkám, že když už to tam tak děsivě vypadá, že budou alespoň dobře vařit. Ach ta naivita. Prvním šokem po našem příchodu bylo, že po usazení ke stolu nám servírka předělala talíře, lžíce a pohárky od vedlejšího stolu! My myslely, že už tam někdo dojedl...k obědu jsme dostaly zdarma sirup! Jupí! Možná bych být majitelem zainvestovala spíš do džbánků a stejných pohárků (věřte nevěřte ani na jednom stole nebyly dva stejné pohárky) a nalévala do nich vodu třeba s citronem a mátou, ne každý stojí o obarvenou přeslazenou vodu s malinovým aroma. Dalším šokem - pardon, chodem - byla polévka. Prej špenátová. Něčemu takovému se u nás doma říkalo zásmažková. To jako když nemáte z čeho uvařit a k jíšce přidáte vodu a nějaké koření. Tady udělali kotel jíšky a šupli do toho trochu špenátu. Děsivý zážitek. Tak předně ve špenátové polévce má být hlavní složkou ŠPENÁT, ne mouka. Pak se tam dává také smetana. A špenát se většinou mixuje. Nicméně pak už mi bylo jasno, že tam viděli kuchařku jenom z rychlíku. Tak co si vybrat za jídlo, aby se mi z toho neudělo moc špatně? Co se dá nejmíň pokazit. Už vím, že u Zlínského Septima je odpovědí NIC. Nedávejte si tam prosím nic, pak vám nebude špatně. Já zvolila křidýlka se zeleninovým salátem a dresingem. Vznosný název. Křidýlka by se strochou fantazie daly považovat za dobré jídlo. Ze "salátu" se mi chtělo zvracet. Obrovské kusy zeleniny o průměru minimálně pět centimetrů,které člověk musel jíst minimálně na dvakrát. A to není to nejhorší. Vrcholem byl "dresing" (pardon, ale podávané jídlo se prostě bez uvozovek nedá uvést). Já si pod tímto pojmem představuju lehkou olejovitou, trochu nakyslou zálivku ozvláštněnou třeba nějakým kořením či zajímavou příchutí. Zde se pravděpodobně jednalo o směs kečupu a majonézy. S odstupem času a zpětným promítnutím hygieny restaurace jsem začala mít obavy o své zdraví a litovala jsem, že jsem toho samozvaného dresingu nesnědla míň. I když ono to moc ani nešlo, protože ta břečka byla nakydaná přes dobrou šestinu talíře. Návštěvu rozhodně nedoporučuji, s kolegyňkou jsme si musely jít spravit chuť do cukrárny, abychom zahnaly děsivý zážitek. A mimochodem, celé tohle otřesné polední menu mě stálo 80 korun, což je cena téměř pražská. Ještě teď mě jímá hrůza. Kozí máma